Říkají, že Christchurch je hnusný město. Jako člověk, který vyrůstal v Kralupech nad Vltavou (městě, který nejednou někdo tituloval i nejošklivějším městem v ČR), bych mohla asi mít trochu zkreslenej pohled na věc. Ale stejně jsme se shodli, že všechno je vždycky spíš takový, jaký si to uděláte.
Kdybych měla sepsat seznam důvodu, proč necestovat, stejně by končil slovy, že ono to za to všechno stojí. Ale začínal by myšlenkou, že jakmile si uvědomíte, že cesta je váš cíl, jste ztracen a věci nebudou jako dřív. Je to jako závislost. Ne, ona je to závislost. Zkusíte trochu a potřebujete víc. Lidi, který máte rádi,vás moc nechápou a hlavně by vás chtěli takový jako dřív – teda doma.
Předevčírem jsem si koupila Keepcup, protože můj normální hrnek mi nedrží dobře v držáku v autě a udělala kalendář. Naše doba v Christu se totiž začíná chýlit a pomalu je vidět na konec další etapy. A ačkoli nás z toho na jednu stranu mrazí, jsme zvědaví a těšíme se, co nás čeká dál. Ale stejně ve mě hrkne pokaždý, když si uvědomím, do jaký se opět vrháme nejistoty. Zbývá 32 dní, z toho 22 pracovních, a dneska jsou to čtyři měsíce od chvíle, kdy jsme odletěli.
Zbývá mi posledních pět volnejch listů v mým nejlepším bloku z Papelote a za boha za něj nemůžu najít náhradu. V životě jsem neměla blok, do kterýho by pro mě bylo tak komfortní psát. Stránky z jedný strany s linkami, z druhý prádný, trhací, pevný desky, ideální rozměr, recyklovaný papír, co neprosvítá.. A v životě žádnej můj blok nebyl plnej TOLIKA nápadů, skic a tolika textů napsanejch jen tak, spontánně, protože mě prostě napadly.
Mám podobný stavy, jako jsem mívala v létě, když jsem jela do UK, jen ještě v trochu větší míře. V hlavě smršť nápadů takových, že bych každej den dokázala zaměstnat novej týmeček schopnejch lidí na půl roku. Polovinu z toho eliminuju nebo odsunu na pozdějš a tý druhý půlky chci bejt součástí co nejdřív.
“Skvělý na dobrým týmu je, že si neřeknem ‘Jdem do toho… A co dál?,’ ale že si řeknem ‘Jdem do toho’ a každej se pustí do práce, protože přesně ví, co má dělat a jaký je jeho místo. Počítá se prostě se ‘všema,’ jen si tu práci musíš najít.”
Don’t date a girl who travels.
No Comments