September 19, Wednesday

Je to měsíc zpátky, co jsme se vrátili, ale na naší dovolené s mamkou a dalšími “účastníky zájezdu” jsme v srpnu navštívili spoustu míst, na která bych nechtěla úplně zapomenout a která by vás možná mohla inspirovat k nějaké dovolené budoucí :) A taky jsem slíbila, že o tom blognu ;) Jakmile něco nesepíšu hned, nemám už pak v hlavě přesně ty situace, které bych chtěla zmínit a podobně, takže jen stručně spíš ve formě popisků k fotkám. Zato to bude opravdu photo-heavy :)

Hned první den jsme využili příležitosti konání Chodských slavností a s očekáváním něčeho jako jsou krumlovské Slavnosti pětilisté růže (lidé – civilisté ve středověkých kostýmech po celém městě, nezapomenutelný zážitek), jen v krojích, jsme se vydali do Domažlic. Stánky, kam se člověk podíval, v centru města docela pěkné, s ručně vyráběnými věcmi, občerstvením apod., k okrajům měnící se v tržiště s laciným čínským zbožím, ale krojů by se člověk nedohledal. Trochu zklamání, ale chodský koláč z první ruky k odpolední kávičce celkový dojem zlepšoval :)

Večerní objevování místa ubytování – vesničky Babylonu

Dokonalá červenopomerančová na v italském bistru u místní plovárny

Plovárna sama o sobě… :D Volný vstup a takové pěkné, čisté a upravené místo mi přijdou jako neslučitelné věci, ale bylo to tak :)

Den druhý a snaha o turistiku – výstup na vrchol Čerchov. Pět kilometrů šplhání do kopce. Opět v očekávání – rozhledny a oběda nahoře. Oběd se nahoře nenacházel. Kompletní obsluha čítala jednu paní se silným ruským přízvukem, která buď prodávala lístky na rozhlednu, nebo rozhlednu zamknula a mohla nám prodat utopence. Aha. Tak nic. Vůbec, my Češi tak umíme dělat byznys… Na Čerchově se krom pěkné rozhledny nachází několik chátrajících bývalých vojenských budov, ze kterých padá omítka, obložení a skleněnými dveřmi vidíte pytle s odpadky. Úplně jsme tam vymysleli na fleku, jak by měly zmizet, nehyzdit výhled, postačila by jedna, ze které by bylo vojenské muzeum a ukázka toho, jak vojáci před lety na Čerchově žili a hlídali pohraničí.

Ta pěknější část. Ta, co jí fotí na pohledy.

Poprvé v životě jsem hrála minigolf. A dokonce jsem vyhrála :D