Vůbec nevím, jak se mi to mohlo stát, ale nahromadilo se mi tu asi pět dílů seriálů, které jsem ještě neviděla. Vždycky, když nemám do čeho dloubnout, tak nic nevychází a když nestíhám nic, tak zrovna by byly. Jako na potvoru. To znáte.
V pondělí měla bejt skoro párty roku a možná i byla, ještě jsem s nikým zúčastněným nemluvila. Tom s Élou slavili narozeniny, Tomík devatenáct, Eliška plnoletost. Začínalo to velmi slibně, všichni byli v dobrý náladě, jak máme to volno, Mára nám nechal jukebox hrát zadarmo, všude byly výborný chlebíčky a moje čokoládový muffinky a dobře jsme se bavili. Kolem půlnoci na Toma začla lízt ta nemoc a jak tam byl bordel, tak ho bolela hlava a tak. Odešli jsme ještě předtím, než se začalo tancovat, což mě mrzí. I když vlastně nevim, jestli se vůbec tancovalo pak. Zjistím večer, jdem s holkama do báru. Ale tak to bylo takový smutný, že snad poprvý slavil takhle ve velkým narozeniny a zrovna tam nemohl bejt až do rána někde a víte jak. Veřejně děkuju Danovi za donos zapomenutých svršků, měla jsem sice problém dosáhnout ráno nahoru na stromky a sundat je, ale povedlo se :)
když to konečně začínalo bejt docela ufoporno aneb za 25,- Kč zábava na půl večera pro dvacet lidí :))
Musím jít odpoledne do knihovny a zase na to určitě zapomenu a pak už to bude blbý.
Nemůžu najít kraťasy, zítra další kolo hledání, nebo nevim prostě. Dávala jsem je do pračky, jestli jsem je věšela už si nevybavuju a v koši s nevyžehleným prádlem nejsou. Nechápu, ale jsou to moje jediný kraťasy, takže bych je ještě ráda viděla docela.
3 Comments
aj ja strácam oblečenie, teda iba zabúdam, kde som ho dala, keď cestujem medzi domovom a vysokou :)
Taky jsem s nima chtěl něco vyvádět, ale všem to přišlo oplzlé, přinejmenším nechutné :(
Ježiš ty balonky, to bych hrozně chtěla s tím něco vyvádět :D