Jsem pozadu, já vím, no :D Musím být poslední člověk na světě, co píše teď blog o Vánocích. Letos to bylo hektický.
Nějak to zpočátku postrádalo náladu. Protože jsem věděla, co mě čeká, dárky jsem měla nakoupené hodně brzo (i když to většinou mívám vždycky, jsem z těch lidí, co když se jim něco hodně líbí, klidně to pořídí už o letní prázdniny) a zabalila jsem je taky v předstihu.
Poslední předvánoční týden jsem měla tři důležité testy, pak jeden den volna na naučení celého práva a 23. ještě zkoušku. Úplně první. Od středy jsem myslela, že umřu na stres, ve čtvrtek už jsem nemohla ani jíst. Je to hnus. I když na gymplu jsme toho měli třeba hodně, nikdy na tom nezáviselo to, jestli mě vylejou ze školy nebo ne. A na to se myslí hodně špatně, žejo. Obdivuju T., že vstal před pátou a jel se mnou, protože tak strašně mi nebylo nikdy snad. Z původně nahlášených patnácti nás na poslední chvíli zbylo jen sedm. Šla jsem na řadu úplně první ze všech a zkoušející, ač jsem se uklidňovala jeho skvělýma referencema, na mě byl pěkně zlej a nepříjemnej a rejpavej. Ale zvládlo se to a za dva je to doma :))
Večer jsme měli předvánoční dýchánek v hospodě se třídou bývalou. Vždycky všechny strašně ráda vidím.
A najednou byl prostě Štědrý den, vůbec mi to nepřišlo, sníh nebyl a jak jsem pořád měla hlavu plnou školy, vůbec jsem se nestihla těšit nějak. Štědrý den jsme s Tomem strávili prací na jednom webu, který jsme slíbili udělat jako vánoční dárek a prostě dřív jsme na tom nestihli dělat. Též velice vánoční, jak vidíte, umím si to zařídit. Tohle příští rok fakt nemůžu dopustit už. Deadline ve čtyři odpoledne, v jednu nebo ve dvě jsme byli naštěstí hotoví, tak jsme stihli ještě tradiční výlet do Prahy za příbuznými od T., konečně jsem mohla vypnout mozek a začít si užívat Vánoce, nedokážete si vůbec představit, jak strašně jsem se těšila na ten klid.
Dostala jsem spoustu milých věcí, ale nějak jsem neměla sílu je někde vyskládat a vyfotit. Myslím se mi taky povedlo udělat hodně radosti ostatním. Snad :D
Fíček hledá. Vždycky se spíš bál, jak ten papír dělá rámus, a teď, jak už je starej a neslyší, se vrhnul do dárků úplně neohroženě :D
Sváteční snídaně moje :)) Kakao po milion letech.
A pak už jsme se jen flákali, koukali na pohádky, na filmy, bruslili a bylo nám nejlíp :)
5 Comments
Šálka je najlepšia!
Úplne si viem predstaviť ako si sa tešila na ten klid :D
ten hrneček je totálně boží :))
jakó, čekala sem fotky dárků ale a tak! :D takže znova :D
jakó, čekala sem fotky dárků ale :D
Konečně zase! Víc, víc, víc!!! <3