January 20, Thursday

Uvařila jsem si k psaní nový zelený čaj s jahodovou příchutí a můžu vám sdělit, co je nového. Ne, že by šlo o nějaké závratné novinky.

Stihla jsem se vrátit právě včas, venku před chvílí začal opět pofukovat sníh. Byli jsme se dnes u příležitosti dne otevřených dveří podívat na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.Na všech možných fakultách, někdo se toho dozvěděl méně, někdo více, někdo téměř nic, já naštěstí patřila mezi ty šťastnější. Ještě, že všechny přednášky začínají vždycky později, než píšou na programech, ačkoli jsme měli 40 minut rezervu, mapu a navigaci, našli jsme budovu se spolužákem s desetiminutovým zpožděním :D Ach, miluji cizí města, ale ještě, že jsem tam nejela poprvé rovnou na přijímačky třeba :D

Město mě mile překvapilo. Každý tvrdil, že Ústí je odporné průmyslové město, horší než Kralupy a já si z dob prvního stupně základní školy matně vybavovala pouze střípky ze ZOO, takže jsem nemohla moc posoudit pravdivost. Možná to bylo ovlivněné také tím, že svítilo sluníčko, takže jsem se rozhodla jít ze školy zpět na nádraží pěšky, na cestu si koupila výborné cappuccino to go a tak :D Né, vážně. Centrum města bylo živé, všude spousta milých pekáren a jiných míst, kde se dá koupit něco na improvizovaný oběd a není to zrovna fastfood, sem tam i zajímavý obchod.. Alespoň bych měla eventuelně zase co objevovat v pauzách mezi přednáškami.

Už to není sníh, už jsou to kroupy!

Je mi zima zima zima a i přesto mám už asi týden v kuse chuť na zmrzlinu,třeba Carte D’Or Muffin,  budu si jí muset vážně koupit.

Rozmazlování se u Toma :)) Začínám k té mašince pociťovat sympatie.

Ztratila jsem po milionté, ale asi už nenávratně, můj černý srdíčkový náramek.