Uvařila jsem si k psaní nový zelený čaj s jahodovou příchutí a můžu vám sdělit, co je nového. Ne, že by šlo o nějaké závratné novinky.
Stihla jsem se vrátit právě včas, venku před chvílí začal opět pofukovat sníh. Byli jsme se dnes u příležitosti dne otevřených dveří podívat na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.Na všech možných fakultách, někdo se toho dozvěděl méně, někdo více, někdo téměř nic, já naštěstí patřila mezi ty šťastnější. Ještě, že všechny přednášky začínají vždycky později, než píšou na programech, ačkoli jsme měli 40 minut rezervu, mapu a navigaci, našli jsme budovu se spolužákem s desetiminutovým zpožděním :D Ach, miluji cizí města, ale ještě, že jsem tam nejela poprvé rovnou na přijímačky třeba :D
Město mě mile překvapilo. Každý tvrdil, že Ústí je odporné průmyslové město, horší než Kralupy a já si z dob prvního stupně základní školy matně vybavovala pouze střípky ze ZOO, takže jsem nemohla moc posoudit pravdivost. Možná to bylo ovlivněné také tím, že svítilo sluníčko, takže jsem se rozhodla jít ze školy zpět na nádraží pěšky, na cestu si koupila výborné cappuccino to go a tak :D Né, vážně. Centrum města bylo živé, všude spousta milých pekáren a jiných míst, kde se dá koupit něco na improvizovaný oběd a není to zrovna fastfood, sem tam i zajímavý obchod.. Alespoň bych měla eventuelně zase co objevovat v pauzách mezi přednáškami.
Už to není sníh, už jsou to kroupy!
Je mi zima zima zima a i přesto mám už asi týden v kuse chuť na zmrzlinu,třeba Carte D’Or Muffin, budu si jí muset vážně koupit.
Rozmazlování se u Toma :)) Začínám k té mašince pociťovat sympatie.
Ztratila jsem po milionté, ale asi už nenávratně, můj černý srdíčkový náramek.
10 Comments
Jůůů! Pozveš mne někdy na kafe? :D
ten kavovar mame taky, ten je paradni, vubec nic nedelas jenom cekas vzdycky nez se to naplni :D
Aha, tak to je teda podvod! :D Ono to občas něco udělá, ale takový srdíčko jsem nikdy neviděla. :)
Jinak jasně, že Praha. :) Já si Cass dovedu představit jen v Praze! <3
Budu držet palce, ať najdeš svůj srdíčkový náramek, ať nemusíš mít srdíčka jen v kávě.
:)
Si.
Ježiš né, já chci do Prahy určitě! Ústí je druhá možnost až, kdybych se nedostala, i když bych tam měla větší pravděpodobnost dostudovat a s menšíma nervama, ale Praha prostě! A i do Ústí bych kdyžtak dojížděla z domova, mám to hodinu vlakem, nechci nikde bydlet tam, neblbněte :D
Kvalitni masina na kavu, zaklad kazdeho spravneho domova, tak jsem si na to u nas zvykla, ze ted nejaky rozpustny kafe vubec ani neochutnam…
Jinak usti je fakt na nic, chcipl tam pes, nechtela bych tam bydlet ani nahodou… ale zase jak jsi rikala, ze tebe nelaka Praha a pro me je praha domov. Asi o tom premyslim takhle, protoze jsem z Decina, takze vsichni moji spoluzaci ze zakladky, kteri nikdy nebyli moc cilevedomi sli na UJEP do usti a stale bydli s rodici….
wau, že by se nám Cass přestěhovala do města :-)
Jane, to jsem si udělala sama na něm brčkem xD
Morgiss, ještě není nic jistý, pořád mám “času dost”, tak až to nějak ustálím, tak se možná svěřím, uvidíme :) Se pak budu stydět, když mě nikam nevezmou :D
Přesně před rokem jsem taky obíhala dny otevřených dveří. Kam se budeš hlásit? jestli to teda není tajné :o)
Jééé, to lattečko ti udělalo srdíčko, ach. <3
Jo, s tím Ústím to bude asi jen zažitá představa…i když já tam nebyla asi 10 let. :D