August 1, Sunday

Úplně mi z toho data naskočila husí kůže, tfuj. Už od čtvrtka vám chci napsat o Harrachově a (zase) jsem to vůbec nestihla dřív.

Bylo nás dvanáct a byla to paráda. Taková správná dovolená v Čechách prostě. Měli jsme pronajatou celou chatu / dům / cosi, takže jsme si mohli dělat bordel, jakej se nám jen zachtělo a to bylo dobře. Všichni kromě Fanouše a mě spali neskutečně dlouho, ale aspoň jsem stihla za tři rána přečíst knížku, kterou s sebou tahám od začátku prázdnin a nikdy mi to nějak nevyšlo. A pak už jsme měli nabitej program. Chodili jsme po “vsi”, na koloběžky a tříkolky, na bobovku, věčně do Coopu xD, furt jsme myli strašný hromady nádobí a vařili strašný hromady jídla adokonce jsme, absolutně nad očekávání, došli všichni i k Mumlavskýmu vodopádu. Vyrazili jsme si do Liberce do aquaparku a na laser games, jeli jsme těch čtyřicet kilometrů hodinu a půl, protože prostě se všude musí zrovna kopat, takže místo večeře a nakupování předtím jsme byli vůbec rádi, že jsme to stihli. Alespoň jsme měli záminku utratit v půl jedenáctý u Mekáče patnáct stovek za osm lidí, eh :D

Všechny jolky na vodopádu..

… a kluci tam došli taky :)

S větrem o závod na mokrým svahu

Na pomě nahoru, po sjezdovce dolů. Bezpečnější verze předchozí fotky :)

Téra a Zuzka na bobovce

Vyčerpávající laser games a vyčerpávající koupání…

.. to si zaslouží odměnu! velitelský čas 22:30

Úkol pro bystré hlavinky: Najděte Luboše :D

Všechno probíhalo až na menší zádrhely poměrně hladce, až na cestu zpět, kdy si z nás udělala srandu navigace. Ukazuje furt Vítkovice, kam jsme jeli vyhodit Elin na chatu, 29 km, pak najednou chvíli chroustá a je tam 19 km. Ok, my bez mapy, kterou jsme zapomněli u Lukáše v autě, jedem naivně podle ní, táhne nás furt kamsi do hor, až najednou jedem cyklostezkou, až najednou jedem uzounkou cestičkou po ostrejch šutrech a najednou proti nám náklaďák :D Naštěstí náklaďák jel zrovna ke kravám po naší levici, zajel do ohrady a my projeli, ale potkat ho o půl kilometru dál, tak nevim. Pokračovali jsme teda cyklostezkou dál, protože jsme neměli na výběr a když už jsme fakt začínali bejt zoufalí, nakonec se i silnice objevila, ale aby toho nebylo málo, k chatě jsme sice zajeli, ale při pokusu vyjet zpátky kopeček ze zahrady se skonem asi tak 50% po mokrý trávě jsme dvakrát zahrabali, sjeli zpátky a konec. Museli jsme vystoupit, panstvo se do toho opřelo a nakonec jsme i odjeli, ale navigaci se nechtělo jet po dálnici, takže nám prostě neřekla, jak se na ní dostanem a vyžrali jsme cestou asi dvacet kolon, takže chudák Luboš odjížděl do Antverp na soutěž asi o tři hodiny pozdějš a byl vystavenej stresu a teď třeba kuli tomu nevyhrál nebo nevim a bylo to fakt důležitý.

Kráva.