Protože náš čas v Austrálii letí jako voda a do Brisbane nás čeká pěkný kus cesty, vyjíždíme brzo ráno a ještě před polednem vystupujeme v Newcastle. Protože je zrovna třetí sobota v měsíci, máme to štěstí, že se v městkým parku koná Hunt & Gather Market. Akce, na které nenajdete nic než místní šikovný lidi, kteří se tu každý měsíc sejdou a prodávají svoje výrobky. Kdyby byla trochu větší šance dovízt ho v pořádku do Evropy, myslím, že bez toho obrovskýho lapače snů s vpletenými minerály a peříčky bych neodjela :)
Místo toho mi pořizujeme stříbrný prstýnek – láska na první pohled, myslím, že se ke mně moc hodí a ráda nosím šperky s příběhem. Vlastně nosím asi jenom šperky s příběhem. Kochám se novou ozdobou na prstu, zatímco si vychutnáváme čerstvou kávu z pojízdný kavárny – nádherně zachovalýho / zrenovovanýho Volkswagenu Kombi a posloucháme přitom živou hudbu, o kterou se stará sympatická zrzka Georgina Grimshaw.
O chvíli později sledujeme město z vyhlídky a o další chvíli později jsme mysleli, že se budeme procházet kolem bazénu Newcastle Ocean Baths, ale to jsme se spletli. Hladina poměrně rozbouřenýho oceánu byla hodně vysoko a vlny se valily přes stěny bazénu. Příroda :)
V Newcastle sobotní cesta nekončí. Jakmile to trochu jde, odbočujeme z dálnice na některou z mnoha scenic routes, ačkoli zrovna teď to pro nás znamená na 80 kilometrech o hodinu delší cestu a zrovna času nazbyt nemáme, kvůli tomu, abysme viděli dálnici tu nejsme. A tak se nám v serpenýnách vedoucích eukalyptovými lesy bez přestání vesele přesouvá obsah všech úložných prostor, trochu poprchává a já mám oči na stopkách v naivní naději, že bysme třeba mohli zahlídnout koaly i ve volný přírodě. Nemohli :D Ale viděli jsme prvního divokýho pelikána. Jak se přesvědčíme později, to takový umění není, ale v tu chvíli radost byla :)
Na koaly se zastavujeme v Billabong Koala Wildlife Park. Vbíháme dovnitř přesně minutu po tom, co mělo začít setkání u nich, kluk od pokladny za náma se smíchem křičí instrukce, kudy k nim dostaneme a je to celý sranda. Koaly jsou takoví bručouni – kdo by nebyl, když je vytrhnou ze spánku. Taková koala spí zpravidla asi dvacet hodin denně a nejaktivnější je většinou někdy mezi šestou večer a půlnocí. Takže ta, kterou jsme si mohli poňuchňat, byla o půl čtvrtý docela grumpy, protože měla ještě tak trochu noc. Ostatní se choulily v klubíčkách na eukalyptech ve výběhu, snažily se být neviditelný a modlily se, aby nebyly pro návštěvníky vybraný ten den zrovna ony :D
I když má park koaly v názvu, rozhodně nejsou jediné, co tam můžete spatřit. Krom obrovskýho krokodýla, o kterým jsme tak dlouho nevěřili, že vůbec může být živej, až jsme si to museli ověřit u ošetřovatelky, přes papoušky, hady, pavouky, opice, leopardy, velké nelétavé ptáky, další pelikány, červené pandy až po ikony Austrálie – psy Dingo a klokany. Klokani <3 Při probíhání pokladnou jsem mimo lístků koupila sáček krmení pro klokany a říkala si, že jim to teda asi budu moct nasypat přes plot. Houby, kukuřici z ruky přímo ve výběhu. Klokani byli miloučký, přátelský, superroztomilí. A nenažraní :D Myslím, že jsme ve výběhu s desítkama menších klokanů strávili dobrých dvacet minut, jaká s nimi byla sranda.
Podobných menších ZOO a parků je v Austrálii spousty. Jsme rádi, že jsme si vybrali zrovna tenhle, zvířata vypadala opravdu šťastně, spokojeně, všichni ošetřovatelé byli příjemní, ochotní, o zvířatech rádi a hodně mluvili. Líbilo se nám i prostředí – ačkoli dost autenticky připomínalo právě prostředí přirozené pro místní zvířata – výběhy nebyly upravené zrovna na level anglický trávník a zařízení asi spíš starší, zároveň nikde nic rozbořeného, rozestavěného, všechno hezky promyšlené. Proti aucklandské ZOO asi o deset dní dřív opravdu fajn zážitek.
No Comments