Jak nás napadlo zrovna Chiang Mai? Vždyť je v plným proudu sezóna dešťů a moře byste tam taky hledali marně…
Sever Thajska je známý svojí bohatou kulturou a koncentrací památek. Zároveň ale dostupností poměrně spolehlivého internetu a takové té “civilizace,” vymožeností moderní doby. Díky tomu konkrétně “růže severu,” jak místní údajně Chiang Mai říkají, krom spousty turistů láká také stovky digitálních nomádů z celého světa. A jako na potvoru naším cílem pro následující dva týdny bylo najít nové příjemné prostředí pro práci, učení se, čtení, kreslení a zároveň jsme chtěli také mít zase co objevovat, kam se jít projít a kam jít zkoušet novou odpolední kávu… Takže naprosto ideální! A získalo nás hodně rychle.
Aby taky ne. První týden jsme bydleli v lehce “hip” části města, Nimmanhaemin. Ubytování v “guesthousu” jen se třemi pokoji k pronájmu a božím zdravým bistrem a kavárnou ve spodní části bylo pro naše potřeby úplně dokonalý. Velký světlý pokoj, spolehlivé připojení, výborný jídlo a káva (často i s krátkou přednáškou o původu nebo přípravě) vždycky na dosah a perfektní venkovní “ofis” pod přístřeškem, takže déšť nedéšť, vždycky byl k dispozici. Během prvních dnů jsme objevili místo, kde se dala sehnat snídaně dřív než v deset hodin ráno, na “curry chicken mango salad” z “našeho domovského” Bay’s café nezapomenu nikdy v životě (jakmile se mi ho povede nějak úspěšně napodobit doma, slibuju, že se podělím o recept!), mívali jsme vážně flow a práce nám šla skvěle od ruky, dohnali spoustu restů a odměňovali se zásadně v papírnictvích, která jsou v Thajsku nepřekonatelná – sortimentem i cenami. Ráj na zemi. Aby všechno nebylo tak dokonalý, ničily nám život veřejné prádelny – jeden ze světlých kusů oblečení zpravidla letěl do koše hned po vyjmutí z pračky. Bavila nás kreslená mapa města s “tajnými” místy od Nancy Chandler, bavilo nás půjčovat si večer kytaru z kavárny do pokoje a hlavy jsme měli zase plný nápadů.
Chvilku jsem se bála o myš! Prý nepřišla lovit magicmouse ale nápady :)
Curried chicken mango salad. Salátový nebe.
Prosklený výklenek ve druhém patře a obrovský strom, ze kterýho se v noci s rozsvícením světýlek stával kouzelnej <3
Abychom měli změnu a posunuli se blíž chrámům, které se v největší koncentraci objevují právě v centru města, Bay z předchozího ubytování nám na následující týden doporučil Mountain View Guesthouse a ačkoli jsme se občas o koupelnu museli dělit s ještěrkami a komáři se opravdu činili, za žití v téhle zahrado/džunglo/oáze to rozhodně stálo! Před vstupem do pokoje tekl potůček, všechno bylo TAK zelený a svěží, v korunách stromů nepřestávali zpívat ptáci… Úplně živě si pamatuju, jak jsem zalapala po dechu, když jsme poprvé přišli. Naše dny v centru byly trochu míň o práci a trochu víc o toulání se úzkýma uličkama, objevování dalších a dalších chrámů, zkouškách obleku na míru, masážích, o (nakonec úspěšném, no worries) hledání ztraceného pasu, jízdě na kolech a motorce a zjišťování jsme, že na rýžovou zmrzlinu nejsme pořád ještě dost badass.
Vůbec se nedivím, že právě Chiang Mai se stává přechodným domovem tolika lidí, kteří si dokážou zařídit práci, která není vázaná na fixní lokalitu. Přemýšleli jste někdy o návštěvě thajského vnitrozemí? Nebo přemýšlíte teď? :)
4 Comments
Me neskutecne stve, ze kdyz jsem letos na jare byla v Thajsku, vubec me nenapadlo jet nekam vic na sever a do vnitrozemi, cely tri tydny jsme se potloukaly po Krabi a me to tam az tak k srdci neprirostlo, ale spoustu lidi prave doporucovalo Chiang Mai a hory na severu, tak mozna dam Thajsku jeste jednu sanci :-)
Jé, to je škoda, sever je zase úplně jiný svět, upřímně si taky neumím moc představit tři týdny dovolené v Krabi, čtyři dny minulý rok byly pro mě tak nějak akorát. O důvod víc vrátit se! :)
Bože, tam musím jet, to je úplně jinej svět, dokonalost! :-) strašně moc ti děkuju za tyhle tvoje motivační cestovatelský články, miluju to číst!
Rádo se stalo, já děkuju za zpětnou vazbu, jsem moc ráda, že tě baví! Já jsem pro každou cestovatelskou špatnost, takže za mě – určitě jeď! Je fajn, pokud se dokážeš “utrhnout” na delší dobu, přelety po Asii už nejsou v porovnání s cenou letenky z Evropy finančně náročný a je tu dost menších letišť, takže se dá poměrně snadno prozkoumat několik lokalit při jedné cestě :)